Program

Žena: Žena v kožichu. Leží nehnutě na zemi. Na kuchyňské podlaze. Zdá se být ztracená. Hlas v pozadí ji oslovuje, zpochybňuje a provokuje. Kabelka, kapesník a rudá rtěnka jsou její jediný majetek. Má jen jednu botu. Dívky: Je jich sedm a je jim sedm let. Představují obraz čistoty a nevinnosti, ódu na naivitu. Ale nejen to. Upozorňují na situace, umí je přivodit. Pozorují. Jsou tím, co z nich stvoříme. Mytologií, bájnými příběhy a jejich objekty. Ony jsou Ona. Muž: V blízkosti dívek slídí muž. Prochází prostorem. Obhlíží si terén? Hravá a zároveň dramatická inscenace spekuluje o životě jedné ženy, která před očima diváků rozehrává divadelní pitvu své existence. Je to začátek série nesouvislých okamžiků. Zemřela? A pokud ano, jak? Když jsou vraždy a scénáře, které k nim vedly, znovu prožívány, zanechávají v sobě stopy, útržky života, které tvoří celek. Je snad stále naživu? Nebo ve stavu mezi životem a smrtí? Odkud se bere naše posedlost pochopit zločiny a touha zjistit příčiny nutkání ke konání zla? Vražda není nikdy vidět. Jak říká Hitchcock, zločin je naznačen, nikoliv ukázán. Není pod vanou bota?